[Tlhingan-hol] nuq bop bom: 'ay' wa'vatlh chorghmaH jav: tIq yaj

ghunchu'wI' 'utlh qunchuy at alcaco.net
Fri May 25 13:16:46 PDT 2012


On Fri, May 11, 2012 at 12:50 AM, Qov <robyn at flyingstart.ca> wrote:
> 186: tIq yaj
>
> SIbI' jang Mahoun, "ghobe', tujoy. jISaQbe' 'e' vInID. tlhIngan quv chutmey
> vIyajchu'be' 'ach puq SoHtaHvIS Heghpu' vavlI' 'ej not yInDaj Dalop net
> chaw'. vavlI' DatemnISpu'. tIqwIj 'oy'moH lut."

"Sympathy" 'ang 'e' vIloypu'.

> not 'eSSIm tIq 'oy' yajpu' vay' 'ach SIbI' 'oy'vetlh Delchu'ta' Mahoun.
> 'eSSIm tIq Dotlh DelmeH mu' ghaj'a' Mahoun Hol? mu'mey Hutlh 'eSSIm.

mu' ghajlaw' HolwIj'e': "languish"

> qechmeyvetlh buStaH neHbe'. bal poSmoH 'ej cha' HIvje' teb. "wItlhutlhtaHvIS
> nuq wIjatlh?" jatlh 'eSSIm.

yelwIyyIt tIghvaD potlhqu' mu'mey 'e' vIqaw. qawmo' 'eSSIm Mahoun quvmoH.

> jatlh Mahoun, "jupwI' SoHtaH." HIvje'Daj woH 'ej HIq tlhutlhchoH.
>
> jatlh 'eSSIm, "jupwI' SoHtaH 'ej reH juppu' maHtaHjaj!" HIqDaj tlhutlhchu'.
> lugh Mahoun: pujqu' HIq 'ach Daj wejwa'[205]. nov tIDaq nguvtaH 'op por 'ej
> parHa'meH ghewmey He'taH. pIwvetlh qawmoH HIq wejwa'.[204]

vIyajHa'qu'. He'bogh porqoq nguv vIghovbe'. pIw ngIm tlhuD raghbogh
por 'e' DaDellaw'.

> [204] I was going to reject this as ridiculously unwieldy for "it had a
> floral flavour" but 'eSSIm is a biologist, so her musing on the
> characteristics of alien plants isn't out of character. I'm assuming we
> don't have a simple word "flower" because Qo'noS vegetation, like native
> Hawaiian flora, didn't evolve displays of scent and colour to lure insects
> for pollination.

We do have the Star Trek example of "night-blooming throgni", a plant
whose scent Worf remembers "from home". Its name strongly suggests
that it does have flowers. The Star Trek Encyclopedia apparently calls
it a "fragrant Klingon flower".

> jatlh Mahoun, "HIq HoSghaj DamaSchugh chomawbe'." nay'mey'e' vutta'bogh
> 'eSSIm waHDI' Mahoun lumerlaw'. "loQ mughIjpu' Sojvam 'ach 'ey." jatlh.

Soj nov Hajbe'ba' Suy nov.

> 'elpI'vo' mIn tlhap Mahoun. mIn boQ DuqmeH Sen, 'ej HurDaq qetltlhup qang.

<Duq> DaghItlhDI' <DuQ> DaHech, qar'a'? <qettlhup> DaghItlhHa' je.

> nujDaqDaj ghoDta'DI' HIq tlhutlhqa'.

tlha'Ha'chuq <nujDaqDaj> mojaqmey.

I believe the object of {ghoD} is the thing into which something else
is being stuffed. Consider Power Klingon's {to'baj 'uS lughoDlu'bogh
tIlaj}.

> Qe'Daq, yuQjIjDIvI' lopno'Daq je QIt Soj Soppu' Mahoun 'ej nov Soj tIghDaj
> pabtaH. Hagh 'eSSIm 'ej jatlh, "DaH bISoptaHvIS tlhIngan DaDachu'!"
>
> mon Mahoun. jatlh, "HIq yIpIch. muDuQ Sojvam."

qID vIjatlhQo'.

> wej HIvje' wa'DIch tlhutlhchu'pu' Mahoun. Mahoun chechmoHlaHchugh HIvje' bID
> HIq puj, HIq HoSghajqu' tlhutlhnISchoH 'eSSIm. chechtlhutlh Suq 'ej ba'qa'.
> "'IwlIj jachjaj," jatlh 'eSSIm, 'ej chechtlhutlh ghup. Soj luSoptaH 'ej HIq
> lutlhutlhtaH. loQ 'eSSIm yIn luqel 'ach yu'be' Mahoun. 'Ij neH 'ej Hoch laj.
> 'eSSIm pIchbe' 'ej qIchbe'. 'eSSIm qa' ghunmoH laj HIq je.

lutvam 'IH vIqaghnIS 'e' vIpay, 'ach...*lu*ghunmoH.

> ghaH retlhDaq
> ba'taH Mahoun. 'eSSIm volchaHDu'Daq wa' DeS qat 'ej Mahoun volchaHDaq 'eSSIm
> nach 'uchtaH latlh. 'eSSIm Quch yach Mahoun ghop. pujwI' ghaH Mahoun'e' 'ach
> Hoch 'eSSIm 'oy' qaDlaHmo' 'ej jeylaHmo' DaHjaj 'eSSImvaD Mahoun HoS law'
> Hoch HoS puS.

DuntaH.

-- ghunchu'wI'



More information about the Tlhingan-hol mailing list