[Tlhingan-hol] nuq bop bom: 'ay' wa'vatlh chorghmaH chorgh: potlh muD neH.
Robyn Stewart
robyn at flyingstart.ca
Wed May 30 13:26:31 PDT 2012
Edson, AlbertaDaq Qe'Daq megh wIloStaHvIS QInlIj vIlaDlI'.
On 2012-05-30, at 11:57, "ghunchu'wI' 'utlh" <qunchuy at alcaco.net> wrote:
> On Sun, May 13, 2012 at 7:47 AM, Qov <robyn at flyingstart.ca> wrote:
>> tlheghHey Sam 'eSSIm ghop.
>
> (DIp mojaqmey vIparHa'qu'. tlhIngan Hol DunmoH Segh wej.)
pIj lI'qu'. DIvI' HolvaD, "what seemed to be" "some sort of a" "what she thought was a" ghap vIghItlhnIS.
>> 'uchqu' 'ej tlha'choH. tlhuHnISqu'mo' tlhoS
>> luH'eghlaHbe' 'ach tlhegh tlha'lI'. muD SIchta'. muD Qop rech 'ej tlhuHqa'.
>
> yIQtaH 'ej SottaH 'ach tlhuHtaH 'ej yIntaH. maj.
'eSSIm vIHoH 'e' DapIH'a'? naSwI' jIH'a'? qImyal naS law' jIH naS puS, 'ach qImyal vI'oghta' jIH. vaj mIgh 'Iv?
>> ravHom botlh pIrmuSvo' HuS 'eSSIm tlhegh. Mahoun pong jach 'e' nID 'ach
>> tlhovqu'mo' jatlhlaHbe'. leS 'eSSIm, tlhegh 'uchqu'taHvIS. tlhuHtaH. ravHom
>> Qarghmeymo' loQ ravHom yor leghlaH.
>
> (munuQbe' <pIrmuS>. vaj qatlh mubItmoH naDev <yor>? yabwIjDaq vItI'nIS.)
chaq SIgh DIvI' Hol, 'ach qar "upper surface of the bridge".
>
>> Sor HapDaq, 'eSSIm DungDaq je QamtaH
>> cha' loDpu'. tlhIngan chaH. QI' DaSmey leghlaH 'eSSIm.
>
> toH, jImujpu'. 'eSSIm yuvbe' Ha'DIbaH. chIch 'eSSIm pummoH nuv.
Ha'DIbaH 'oHlaHmo' wanI' vIDelchu'ta'mo' jIQuch.
>> nISwI' HIchmey QeqtaH.
>
> Hat jan! batlhHa' vangba'
lut Deghmey Daghovchu'.
>> 'eSSImDaq Qeqbe'taH. nISwI' DuSHommey lurgh lutlha' 'eSSIm mInDu'.
>
> DuSHom ghaj'a' nISwI' HIch? Since it isn't a projectile weapon, {DuS}
> doesn't work for me. For some reason, I remember the tip of a
> disruptor pistol being referred to as {neb}, but I can't find the
> source of that memory.
Just as we call a long, accurate beam weapon with no rifling a "phaser rifle", I didn't think the terminology would change when a projectile stopped issuing from the barrel. They do <bach> a beam, after all. I think for this one I will say 'objection noted' but leave it. Unless you find the neb reference.
>> ravHom 'e'rIn legh. pa' QamtaH Mahoun. loDpu' bejtaH 'ej 'eSSIm yan mach
>> 'uchtaH. mang mInDu'Daq QIn QeqtaH. vaQ qabDaj 'ej qu' porghDaj. wan DeSDaj.
>
> (<wan> vIghovbe'. vay' DaghItlhHa''a'? ghu' DelHa'law' <wun>...
> toH, tagha' mu' vISam 'ej mu'ghomwIjDaq <wan> vIchel. yIqImHa'.)
mu'tay'lIj vIDubtaHjaj. :-)
>> 'etlhvetlh lo'laHbej 'e' HarlaH vay'. nuch ghaHbe'bej 'eSSIm parmaqqay. "nuH
>> yIroQ, Mahoun," jatlh wa' mang.
>
> I can't tell whether the spelling of his name is an intentional clue
> to the possibility that the speaker knows him personally, or whether
> it's just a bit of confusion on my part based on inconsistent usage in
> earlier chapters.
Good point. I spell it maHun when 'eSSIm says it because she says it with an accent. I could say that because 'eSSIm is hearing another Klingon say it, she isn't reporting the accent. But I don't think it was on purpose. I may do a global search and replace on all the maHun to make them Mahoun.
>> Mahoun! chay' pongDaj luSov? DoH Mahoun 'ej
>> ravHom Qutlhbogh tlheghmey'e' pe'meH 'etlh Qachqu'. pov qech 'ach Mahoun
>> 'emDaq negh tu'lu' je. Mahoun 'uchchoH wa' loD 'ej 'etlh nge' latlh.
>> bIQtIqDaq 'etlh vo'.
>
> bIQtIqDaq 'oHtaH 'etlh'e'. va, Duy' vIttlhegh. bIQ'a'Daq 'oHtaHbe'.
vIqontaHvIS vIQubbej.
>> QumwI' lel 'etlh vo'ta'bogh mang'e'. jatlh, "QuvmajDaq bIQtIqDaq pumpu' cha'
>> nuv. bIQtIq yIHotlh. tIjol!" nepta'! bong qaSpu' chach 'e' maq.
>>
>> ravHomDaq loDpu' HIvmeH, tlhegh toSchoH 'eSSIm. bIQvo' porghDaj luHta'DI',
>> ghIrchoH tlhegh. tlhegh ngo' 'oH. ravHomDaq baghlu'be'pu'. loQ lu'uchtaH neH
>> Sor Hap 'ay'mey joj. 'eSSIm QutlhlaHbe'.
>
> bIQ jaQvo' toDpu' 'a bIQtIqvo' toDbe'.
>
>> bIQtIq HeHDaq wewchoH Mahoun,
>> 'uchbogh mang je, 'ach lujlaw'mo' jol, wewbe'choH 'ej ratlhtaH.
>
> HIvqa' tatmeyvetlh mIgh.
majQa'! qechvetlh vImupqu'DI' meq vIghaj DaH 'e' Dayaj.
>> SuvchoH
>> Mahoun. mang yeb Senqu' 'ej chop, ghIq 'eSSIm paQDI'norgh lo'chu'.
>
> jIlaDchoHDI', jIghel'egh: qatlh yeb Sen? ghIq jIlaDtaH 'ej tonSaw' vIqaw.
tonSaw'vetlh paQDI'norgh vIqontaHvIS ngoQ vIghajbe'. "chay' vang Mahoun 'eSSIm je tay'taHvIS 'a jatlhbe' 'ej ngaghbe'?" vIjangmeH vIqon neH. ghIq lI'choH.
>> mangvo'
>> nargh Mahoun 'ej latlhpu' junmeH qet. pep'eghmeH tlhegh luHqa' 'eSSIm, 'ach
>> ravHomvo' chev. yav luSIchlaHbe' 'eSSIm qamDu'. ravHom luSIchlaHbe' 'eSSIm
>> ghopDu'. 'eSSIm qengchoH bIQtIq. ghIrbe'meH Suvqu' 'eSSIm. lImchoH.
>
> jIQupqu'taHvIS QalmeH mIw vIghoj. jIghoj 'e' vIqawbe'; jIQalchoH neH
> 'e' vIqaw. QallaHbe'bogh vay''e' loQ vIyajbe'.
QallaHbogh vay''e' tlhoS yajbe' 'eSSIm.
>> bIQ
>> 'uchbe'chu' nItlhDu'Daj. jach. voQbe'meH bIQ ghupnIS.
>
> 'eSSIm yotlh SoDlu' 'e' vISovbe', 'ach 'eSSIm'e' SoDlu'bej.
muHaghmoH qech. chIch vI'oghbe' 'e' vIchID 'ach vIparHa'.
>> bIQtIq HeHvo' Supta' Mahoun. puvlaw'taHvIS tlhoS SaS porghDaj. bIQ 'elpu'DI'
>> nachDaj, bIQDaq QalchoH 'ej ghIrbe'. 'eSSIm ghoSchu'lI'. chay' ta'lI'?
>> 'eSSIm Qutlhbe'chu' bIQ. SuvtaH 'eSSIm 'ach SachHa'taH qo'Daj. muD neH
>> buSchu'. QallaHbe'. leghlaHbe'. QublaHbe'. jatlhtaH vay' 'ach potlhbe'.
>> potlh muD neH.
>
> (toDwI'pu' qeq vIqaw. paQDI'norgh Huj wIghoj. bIQDaq raltaHchugh nuv
> Sot, yIcholQo'. lImtaHvIS Dujonchugh, chaq SoH HeghmoH je.
vIqeltaH vIqontaHvIS.
chaq paQDI'norghvetlh Sovbe' Mahoun. chaq 'eSSIm SaHqu'mo' vangHa'. chaq neghvo' narghmeH HeH jun.
> neH 'ej ghaytan Datlhu'moHtaHvIS DughoS. QIt bIDoHtaHvIS bIQ HeHDaq,
> Daq jaQHa'Daq joq DaDevlaH. 'ach DughoSbe'chugh, yItuv. tugh vulchoH
> lImwI', tlhuHbe'mo'. 'eSqu'choHpa', yI'uch 'ej yIqeng. bIQvo' yIluH
> ghIq yItlhuHqa'moH.)
jIHvaD not mIwvetlh chuplu'. Doch vIlo' net chup. SaHbe'chugh bIQ Duj vaj naQ vIlo'laH.
Dumerbe'law' wa'leS 'ay'.
- Qov
More information about the Tlhingan-hol
mailing list