[Tlhingan-hol] nuq bop bom: 'ay' cha'vatlh cha': rIQlaw' yelwIyyItngan. QaHlaw' 'ej je'lI'.
ghunchu'wI' 'utlh
qunchuy at alcaco.net
Sun Jun 17 20:23:19 PDT 2012
DaHjaj vISol 'e' vIbaq. DaHjaj lut vIlaDqa'.
On Wed, May 30, 2012 at 6:06 PM, Qov <robyn at flyingstart.ca> wrote:
> 202: rIQlaw' yelwIyyItngan. QaHlaw' 'ej je'lI'
per ghanglu'pu''a'? QaHlaw' 'Iv? je'lI''a' yelwIyyItngan?
> Qa'bar QumwI' QoylaH 'eSSIm. ngemDaq Mahoun beymey Qoypu' qImyal negh 'ej
> DIS 'ochDaq yelwIyyItngan DIr tu'pu' Hoqra'chaj.
wabmey weghbe'ba' So'wI'.
> jatlh Qa'bar, "vIghaj,
> qImyal Sa'. cheghDI' yelwIyyItngan SuyDuj, lom vItatlh."
Sa' tojbej. toH, bang lom leghmo' jachqa'pu' 'eSSIm, chaq 'e' luHarqang negh.
> jangtaHvIS qImyal Sa', QoylaHbe' 'eSSIm, jatlhmo' Mahoun, "<lom vItatlh>
> jatlh! lomwIj'e' luqellI'!"
lomqoqDaj neH luqel, nom yajjaj.
> QumwI'vaD jatlh Qa'bar, "jISov. Qo'. SamImtaHbe'. Qapla', Sa'." chegh
> Qa'bar. jatlh, "QaQ qechlIj, 'eSSIm. lom yu'laHbe'.
wot tlhej pagh moHaq. yu'rupbogh wa' nuv qelbej.
> 'ej bIlugh. lIHIvta'
> negh matlhHa'. bIjlu'."
HIvta' wa' negh neH 'e' Harlaw'.
> Qu' ta'Ha'pu'mo' mang bIj qImyal 'e' Hajmo' mang,
> cha'maH cha' joQDu' togh 'eSSIm, 'ach Qa'bar tlhochbe'.
moch'a'Daj tlhoch 'e' neH'a' neH? pagh 'op peghtaH'a'?
> 'uSDu' SIHpu' Mahoun 'ej qIvDu' 'emDaq qab So'ta'. "DaH choHoH'a'?" jatlh.
> yIH wab rur ghoghDaj puj.
<yIH wab rur> bIjatlhDI' jImIS. SumDI' tlhIngan, pe'vIl jach yIH 'ej
vIDchoHlaw'. pujbe'bej wab lIngbogh.
> jatlh Qa'bar, "ghobe'. qaSo' neH."
Qa'barDaq quq pung HoS je.
> Mahoun jotmoHbe'pu' De'vetlh. ravDaq ba'taH 'ej nom tlhuHtaH. jatlh, "qaH,
> puqloDlI' luchotpu'chugh ghopDu'wIj jIQoSqu'. vIqawbe'chu'."
>
> ghopDu' qelpu'mo' Mahoun, Mahoun ghopDu' legh Qa'bar 'eSSIm je. rIQqu' DeS
> poS.
Left and right in Klingon are nouns, not "adjectival" verbs. If you
mean "left arm", it should probably be {poS DeS} "left side's arm".
{DeS poS} is more likely to mean "left side of the arm" (or "open
arm", in the proper context).
> jatlh Qa'bar, "yIQamchoH. DeSlIj HIleghmoH." lob Mahoun. nItlhDu'
> SIHvIp. pagh nIDqang. HuS neH ghop. Hotlu'DI' vIng.
choHbejpu' ghu'. HoSHa'taH Mahoun qa'.
> jatlh Qa'bar, "wa'Hu'
> yuQ vIbavchoHtaHvIS DujlIj Doj vIleghpu'. qaHoy', Mahoun HoD. nuq Dapong?"
>
> HemchoH Mahoun. jatlh, "FarsajIy'aaaaaaHaaaagh!" jatlhtaHvIS Mahoun, yebDaj
> lISta' Qa'bar. naSmeH ta'pu'be'. yeb wunmoHmeH ta'ta'.[232]
Dujmey law' chIjpu'ba' Qa'bar.
> jatlh Qa'bar, "'eSSIm, may'luchvetlh retlhDaq Sevmey, Hoqra' je lutu'lu' 'ej
> vutpa'Daq SaH chuch. tIqem." lob 'eSSIm. Mahoun yeb QorghtaHvIS Qa'bar, loQ
> vIngtaH Mahoun, 'ach leSchoH.
SID jotmoHmeH mIw Sovbej Qa'bar.
> yebDajDaq Sev lanta'DI' Qa'bar, quSDaq ba'choH
> Mahoun yebDajDaq chuch[233] 'uchtaHvIS.
(nuq jatlh mI'vam QInHom? Huj pagh.)
> vutpa' ghoS Qa'bar. cha' baS maHpIn
> qem. qagh ngaS wa' 'ej ghevI' ngaS latlh. nom DuD ghIq jatlh, "tISop!" qagh
> luSopchoH. ghung Mahoun; qagh rur. Sop 'e' tIvba'.
qagh tIv qagh rurbogh ghungwI' 'e' vItIv jIH.
> jatlh Qa'bar, "reH bISoprupmo' puqnI'loDwI' DaHaghmoHpu'. tlhoy Duje'taHmo'
> rut poq DaSIQ."
Saj mojpu''a' jay?
> yay' Mahoun. jatlh, "qaH, chotlhabmoHneSta'mo' pItlho'qu' jIH, vavwI',
> SoSwI', yurpu'wI' je,
jatlhtaHqu'! 'a jatlhHa'. <-ta'> tlha'nIS <-neS>.
> 'ach jIyajbe'. puqnI'lI' Hot qama' Qob 'e' Dachaw''a'?
> bortaS DaSuqnISpu'chugh qatlh jIyIntaH?"
({Suq} strikes me as an odd verb to use, but {chav} and {ta'} and
{DoQ} don't seem significantly better.)
-- ghunchu'wI'
More information about the Tlhingan-hol
mailing list