[Tlhingan-hol] nuq bop bom: 'ay' wa'vatlh HutmaH Soch: waq paSlogh je
ghunchu'wI' 'utlh
qunchuy at alcaco.net
Mon Jun 11 20:34:10 PDT 2012
On Wed, May 23, 2012 at 1:45 PM, Qov <robyn at flyingstart.ca> wrote:
> 197
> waq paSlogh je
'ay'vam pong vIqImbe' nubbogh 'ay'Daq waqmey vIqeltaHvIS, 'e' vI'Ipqu'.
> bIQtIq ngengHom naw'meH letlh lumutlhta' gharben Sungpu'. lughIr 'eSSIm,
> negh je. bIng SIchpu'DI', ngengHomDaq nejchoH negh. Hoqra', naQmey je lo'.
tay' cham 'Itlh cham lutlh je 'e' vIparHa'.
> pumtaHbogh bIQ bejtaH 'eSSIm. HoSghaj. Doj. chuSmo' 'ej loQ 'eSSIm vongmo',
> Dochmey SuqchoHDI' negh, tu'be' 'eSSIm.
(chaq wa' jaj SoHvaD "Granite Falls" vI'aghlaH. jenqu'be' 'ach
vonglaHbej. 'ej naQchugh nagh gho, tuj ngengHom 'ay'.)
> jatlh bu', "'eSSIm, naDev yIghoS."
>
> lob 'eSSIm 'ej latlhpu' ghoSmeH naghmey charDaq yItchoH.
latlhvaD jImughtaHvIS, "slimy rocks" vIjatlhDI' jIHaghnIS. tlhIngan
Hol mu'mey vIlaDtaHvIS pup qech, 'ach tlhaQ DIvI' Hol mu'mey.
> Dochmey
> luSampu'bogh leghDI' yItHa' 'eSSIm 'ej pum. qIvDu'Daq tochDu'Daq je ratlh
> 'eSSIm
tlhoy DIvI' Hol mu'tlhegh rur. <'eSSIm luQutlh qIvDu' tochDu' je> vIchup.
I don't wish to do too much critique of style, but it does seem like a
too-literal translation of the English "remained on hands and knees".
> 'ej 'aH 'oltaHvIS jach. "Mahoun!" jatlh'.
qaghwI' Qav yIqIl.
> ngengHomDaq Mahoun paSlogh,
> wa' waq, 'ej Mahoun yIvbeH luSamta'.
<Mahoun yIvbeH je> mojnISba' <'ej maHoun yIvbeH>.
> DIS SoDlu'pu'mo' mejpu''a' Mahoun?
> tlhIngan ghaHbe' 'ach nachDaj pep 'eSSIm 'ej Hegh bey jach. jeSbe' negh.
QalmeH Mahoun qamDu'Daj tlhabmoHta' 'e' ghovbe'law' 'eSSIm Do'Ha'.
> QumwI' lo'lI' bu' 'e' QoylaH 'eSSIm. "nov Sut wISamta' 'e' ol tej. ghobe',
> HIvwI'pu'Daj ngu'laHbe'," jatlh.
batlhHa' vangbogh tlhIngan chaH 'e' Sov. HIvwI' qabmey leghpu' 'e' vIqawbe'.
> pay' qaw 'eSSIm. bIQDaq Mahoun qam 'uchtaHvIS 'eSSIm, paSlogh waqmey joq
> tuQbe'taH Mahoun. ghaytan bIH, yIvbeH je tuQHa'moHta'. jot'eghmoH 'eSSIm .
> negh tojmeH tlhoS toj'eghpu'.
Quchqa'laH.
> jatlh 'eSSIm, "Duj HoD ghaH. beqDaj vIja'nIS.
> Qu'wIj 'oH." mejlI' 'eSSIm 'e' lunISbe'.
ghu' Qatlh chIjchu'ta'. DaH Mahoun nab pabnIS...'ej loSnIS neH.
> letlh toS 'ej juH ghoSmeH qet 'eSSIm. ngablaw'pu'mo' 'eSSIm ghaytan mISchu'
> 'ej QuchHa' Mahoun. DISDaq Mahoun Such 'e' qel 'eSSIm[221]. tlhu', 'ach qech
> 'om. MahounvaD Qob.
> [221] Not sure I ever used tlhu' thusly. What do you think?
Seng vIleghbe'. motlhlaw'.
> yIQtaHmo' DaSmeyDaj 'ughtaH. ghaytan Soy'moHmo' qojDaq gho'Ha'pu'[285].
DaSmey tuQHa'DI' lIch 'e' vIleghrup.
> DaH
> HojtaH. He motlh SamlaHchu'bogh ghoSlI'. Du'Daj cholDI' yav ghItlhpu' DaS
> ghovbe'bogh 'e' legh 'eSSIm.
ghaytan qachmeyDaj nuDta' Mahoun nejbogh negh'e'.
> DaSmey tuQbe' Mahoun. QI' DaSmey tuQpu' Hoch
> SuchwI'Daj. QI' DaS 'oHbe' 'ej Sung DaS 'oHbe' je. chu'law' DaSmeyvam
> bem[279].
toH, jIloyHa'ba'.
> naDev yItpu' nuv woch. nuHHey tIq qeng nIH ghop: Sormey junta' 'ej
> pormey jen pe'pu'.
ghochwI' po' ghaHba'. 'ej So''egh 'e' nIDchugh SuchwI', So'wI' tlhIb ghaH.
> ghonDoqDaj lel 'eSSIm. Qapqa'be'bej merbogh HIvwI'. He
> motlh tlheD 'eSSIm 'ej tamqu'taHvIS ngemDaq DonchoH. Sor retlhDaq loSlI'bogh
> tlhIngan loD legh. QI' HIp Hutlh. chu'bogh DaSmey wagh tuQtaH 'ej ghaH
> nIHDaq Qam betleH.
"Samurai" rurchugh tlhIngan, "Ninja" Da 'eSSIm.
> taj lel 'eSSIm 'ej vanglaHpa' loD, HughDaj buQlI' 'eSSIm taj 'ej teSDajDaq
> buQlI' 'eSSIm ghogh. jatlh, "bIjeghbe'chugh vaj bIHegh."
Qapla' -- 'ach HIv 'e' Hech'a' loD? chaq ja'chuq neH chaH neH ghaH.
> [279] Yeah, it's possible that a part of a piece of clothing isn't named
> after the body part it encloses. Does anyone know a language where this is
> so?
English? :-) I don't think I've ever heard of the cuffs of a pair of
pants being called the "ankles", or a hood being called a "head"
(though I now notice the words' resemblance). But the general pattern
is certainly undeniable.
-- ghunchu'wI'
More information about the Tlhingan-hol
mailing list