[Tlhingan-hol] nuq bop bom: 'ay' wa'vatlh SochmaH cha': qav'ap may
ghunchu'wI' 'utlh
qunchuy at alcaco.net
Fri May 4 12:49:32 PDT 2012
On Wed, Apr 25, 2012 at 10:49 AM, Qov <robyn at flyingstart.ca> wrote:
> Sotlaw' Hevpu'bogh much 'eSSIm. rInDI' Mahoun bom, jatlh vajar, "yoHpu'
> novvetlh SuD. tlhIngan quv yajlaw'. mawuntaHvIS nuvuv. bortaS nejbe'law'
> nughDaj."
may''e' nejbe'bej.
> jatlh 'eSSIm, "jaS lunej. bortaS lughItlhmeH 'Iw lulo'be'.
pov mu'tlheghvam. vIHo'.
> vIyajbe' jIH 'ach
> yonlaw'taH. DuqeHbe'law'. Huch neH neH."
juvmeH Huch ngeD law' batlh ngeD puS.
> "Huch 'ar?" jatlh vajar. HaSta cha' 'eSSIm. DIvI' Hol, Hol ghovbe'bogh vajar
> je lo'lu'ta' Suy, 'ach Huch 'oSmeH ngoqmey'e' ghovlaH De'wI' lo'pu' je.
pabbe'law' mu'tlhegh. vIyajmeH <-bogh> vIchelnIS'a'?
> qutlhbe' 'ach may qav'ap.
Do we have evidence that {qav'ap} can be something less specific than
"rent"? I think you're going for "payment", though {pop} "reward"
could be appropriate. I might use {pop DoQbogh} here.
> "vIDIl," jatlh vajar. "batlh vangta'. yuQvamvo'
> Huch vIngeHlaH'a'?"
<DIljup> lulaj'a' yelwIyyIt?
> "ghobe'. tlhoy lutlh. baS Huch neH lulo'. 'ach Huch QaymeH chaw' lajbej
> maHun. DaH yuQvam bavtaH DujDaj," jatlh 'eSSIm.[243]
vajar mer ngoD 'e' vIpIH.
> "mejnIS! SaH 'e' Sovbe'nIS qImyal Sa'," jatlh vajar. qama'vetlh boplaw'mo'
> qImyal yu'taHghach, tugh Mahoun je yu'choH 'ej tlhIngan wo' HoD ghaHbe'mo'
> rallaHbej mIwmey.
vajar SotmoHpu' ngoD 'e' vIpIHbe'.
> "Sov qImyal Sa' 'ej qay'be'," jatlh 'eSSIm. "ghoqwI' ghaHbe' 'e' vI'ol.
> bavchoHDI' may'Duj loQ ja'chuq Mahoun qImyal Sa' je. qImyal Sa'vaD tu'lummey
> ngevta' 'e' vIHar.
maj. 'IH tu'lummeyvetlh 'e' vIQoy.
> Supawpa' Mahoun vIrI'. DuqIHrupqa'.[191]
I really like the way Klingon can be so succinct while expressing
concepts with expansive implications.
> qatlh qImyal Sa' Davoqbe'?"
>
> 'eSSIm voqbe'mo' vajar Hoch QIjchu'be'. jatlh, "tlhIngan matlh jIH 'ej wo'
> vItoy' 'ach pIHtaH. nunuDchu' 'e' wISap 'ach yapbe' jay'! De' pegh vIghaj
> 'e' Har. Mahoun boplaw'."
>
> loQ 'eSSIm bItmoHlaw' De', 'ach jatlh, "QI' DujDaq jIlengDI' reH pIH
> ra'wI'pu'. reH porghwIjDaj lunuDchu'
<porghwIjDaj>? mu'qoqvam qal yItI'.
>'ej jISapbe' jIH. muyaj Hota'ro'
> jIjatlhDI', <vay' Hutlhlaw' HotlhwI'meyvetlh lo'bogh 'op loDpu''e'>[157]."
(Now I'm wondering what the Klingon for "Heisenberg compensators" is.)
> Haghbe'DI' Hota'ro' qech van 'eSSIm. jatlh, "betleHmey botlhapta'. SuSuv 'e'
> boHech'a'?"
ghaytan ram wanI' luHechbogh. tIgh lupab neH. <bImejDI', reH
betlheHlIj yItlhap.>
> "mawam wIneH!" jatlh ghutar. Qochbe'qu' Hota'ro'.
>
> jatlh 'eSSIm, "Sulaw'mo' Mahoun boghIj. vajar neH Suchqang."
DaH jaj rep je vIyajlaw'.
> SIbI' wamrup Hota'ro' ghutar je.
(Duy' yabwIj mIllogh. wam Hota'ro' 'e' vIleghbe'.)
> chaHvaD QumwI' nob vajar ghIq ngem Daq'e'
> chupbogh 'eSSIm lughoSchoH.
nom HoDchaj lutlhejHa'.
> b) I have something else that needs to get done in this context.
nungbogh 'ay'Daq mu'meywIj Qav tIlegh.
-- ghunchu'wI'
More information about the Tlhingan-hol
mailing list